Listopad 2010

Nebezpečné Plyny-kresba

13. listopadu 2010 v 14:14 | Ter. |  Kreslím

Dneska jsem měla chuť něco malého namalovat.
Tak jsem vytáhla tužky fixi aquarelky a už to jelo. ;)
Přidám i videa. :-)
Náhled 1
Docela se povedlo.:D
Náhled 2
Detail. :D
Náhled 3


Dokonalá snídaně

7. listopadu 2010 v 10:24 | Ter. |  Diary
Není den kdyby jsme neměli ty nechutný povidlový buchty!Už mi lezou na mozek...už je odmítám jíst..ne,to už vážně překročilo všechny meze...

Za prvé,je to buchta s...Brrr... povidly...za druhé, jsou tam rozinky...No,to už vážně nepřekousnu.Rozinky?! Ne.
Prostě,radši budu ohladu,než abych dala do úst okoralou buchtu s povidly a rozinkami.
Já vím,možná jsem trochu (čtěte hodně) vybíravá,ale tohle teda vážně ne.

Tímhle začátkem,nedělního rána,jsem prohlásila ,že už nebudu snídat jakékoliv buchty.Takže prakticky nebudu snídat vůbec (jak jsem řekla nahoře,není den,kdyby jsme neměli buchty).
Hrůza,děs,poděs...
Ach jo,ale co se dá dělat.Bez snídaně to snad vydržím..ale má to svou výhodu,budu mít vědší oběd!Há!

Kručí mi v břiše,ten hlad mě vysušuje..mám kovovou chuť a vyschlo mi v krku.Že nic nepiji?Ale blbost,každých 5 min. se napiju.
Ale přesto mám v hrdle poušť..vodu..vodu?!
Ale proč?Před chvílí jsem se byla napít,před chvílí jsem zalila vyprahlou poušť kapkou vody.Uspěla jsem?Myslím,že ne...
Jdu to opakovat.Po cestě,jen šeptám skřípavým hlasem..."voodůůů..."

Ale v kuchyni už jsou fofry.Mamča začala zmatkovat a scháněla celej týden krabice na cukroví,my všichni jí ale opakujem,že má spoustu času,ale dočkáme se odpovědi jen jedné,která se opakuje pořád dokola.. "Není čas,musím si pohnout,je nás hodně." Pro upřesnění,jsme čtyři...já,taťka,mamka a bráška (brášká toho zrovna moc nesní,ale za to já...to se ani neptejte,kolik toho sním).
Ale,z jedné strany s mamkou souhlasím...Proč? Protože,pokud toho bude hodně,tak možná bude na snídani nějaký ten rohlíček,nebo slepené placky s madlemi a čokoládovou polevou a možná také trubičky a linecké....

Blacklilie

"Až budeš velká!"

1. listopadu 2010 v 14:58 | Ter. |  Diary
78
Nesnáším,když mamka nade mě vytáhne větu: "Až budeš dospělá!".
Úplně mě to ničí,a protestuji proti tomu.
Podle mě,je to jediné,co si na nás rodiče mohou vytáhnout. :-DAno,mí bratři a sestry.Jsme moc malý.Mladí...
Achjo..

Já nechci být dospělá,chci být ve svém krásném věku,ale zároveń nechci,aby rodiče tuhle větu používali.
Nic jiného mě nedokáže,tak strašně nakrknout..."Až budeš větší!"...Grr...

Ale zároveń jsem ráda,že jsem ještě dospívající dítě.Jsem ráda,že chodím do školy,a jsem ráda,že nejsem zatím dospělá.

Úplně mi stačí pravidelné domácí povinosti,teď si představte,když příjdete z práce domů,jste úplně vyčerpaní,ale hladové krky vaší rodiny,touží po jídlu.
Takže zase stávat,žehlid,vařit,vytírat...až do úplného vypovězení vašeho těla. To je ničící života hrůza..práce.

Nechci nikdy vyrůst.Chci být pořád,to rozmazlené dítě,co jsem teď.
Chci být ta desetiletá dívka,která otravuje každého.
Nechci vyrůst.Chci být dítě.

Ale času,a stárnutí,bohužel nemůže nikdo z nás poroučet.Nikdo.


Moc se divím spolužákům,kteří o přestávce okamžitě rozeberou debatu o tom,jak je rodiče "prudí" a nic jim nedovolí.A okamžitě to dodají větou: "Chci být o deset let starší,abych konečně mohla vypadnout z baráku."Hrůza.
Cením si toho,že mohu bydlet u svích rodičů,cením si toho,že mi rodiče dávají kapesné (sice mizerné,ale pořád něco :-D),a cením si toho,že milují tak neskrotně divokou nechápavou holku.
Konec konců,rodiče jsou ti lidé,kteří nás stvořili...,bez nich,by jsme nebyli.Bez matky,bez otce,by byl,o jeden mizerný život méňe.
Ale to už odbočuji.

Jen jsem tím chtěla říct,že by jsme si měli (my dospívající děti) vážit toho,že jsem malé,a můžeme si užívat bezstarostného života co nejdýl.
Užívejme si,a nenadávejme našim stvořitelům.

Blacklilie